znak SDH Onšov

A/ Nejstarší historie Onšova


1. O původu Onšova - z první kroniky obce

Onšov připomíná se nejprve roku 1252, kdy seděl na tvrzi zdejší Markvart z Onšova (založil v Onšově románský kostel a tvrz), po něm rod Čeče se tu vlády ujímá, jehož synové, Oneš vládl od roku 1260 až 1279, se svým bratrem Protivojem zřídili zde po faře, takže Onšov vykazoval v XIII. století fary dvě.

Po jmenovaných bratřích setkáváme se v Onšově s Rupertem z Onšova, jehož nástupci byli roku 1361 Rupert, r. 1388 Oneš a roku 1415 opět Rupert. Jelikož v této době vedle těchto vystupuje též předek rodiny Onšovských z Onšova, lze nesporně míti za to, že Onšov rozdělen byl na více statků. Z Onšovských z Onšova seznáváme nejprve Viléma a to od roku 1377 až do roku 1388, ten předal svůj statek synům Benešovi a Zikmundovi. Synové Benešovi Jan, který roku 1415 zpečetil list ke sboru Kostnickému, a Beneš drželi Onšov s Bracháčkem od roku 1408 až 1417. V XV.století část Onšovských z Onšova, z nichž majetek ten nejdříve spravoval Vilém od roku 1448 až 1466, a po něm Jan do roku 1483 a opět Vilém. Po Vilémovi od roku 1519 až 1537 držela Onšov dcera jeho Anna Škopková z Bílých Otradovic. Jelikož sídlila na Vamberce, ponechána byla tvrz Onšovská zkáze. Dcera její, Johanka, provdaná za Jana Lukaveckého z Lukavce, odkázala Onšov synům svým, z nichž ujal se ho nejstarší - Jindřich.

Rod tento držel statek Onšov až do roku 1622, kdy Karel Ferdinand prodal jej paní Juliáně Beřkovské ze Šebířova roz. z Amštatu, po jejíž smrti roku 1639, dostalo se Onšova dceři její Salomeně, která roku 1667 prodala jej druhému manželu svému Janu Jakubovi Gastheimu, který postoupil jej synu svému Janu Danielovi. Roku 1721 koupil Onšov hrabě Martin Michna z Vacínova, jemuž však pro dluhy prodán byl roku 1738 arcibiskupské konsistoři Pražské, od které koupil jej r. 1761 arcibiskup pražský Jan Moric Gustav hrabě z Manderscheidu a připojil k arcibiskupství.

Do roku 1865 hospodařeno bylo na velkostatku úřednictvem arcibiskupským a od roku 1866 bylo panství pronajato a do nynější doby vystřídalo se několik nájemců, z nichž udržela se v paměti sousedů jména: Polák, Zahálka, Kopp. Naposledy pronajali velkostatek 4 rolníci z Moravy, kteří ho drželi až do rozparcelování.

nastavit jako homepage přidat k oblíbeným