znak SDH Onšov

A/ Nejstarší historie Onšova


6. Onšovské historické památky

Od nejstarších dob (bezpečně od XIII. století) byl Onšov opevněné sídlo s kostelem. Na návrší západně nad potokem v jehož údolí je rozptýlena obec stojí zámek, hospodářský dvůr, uprostřed hřbitova kostel a opodál fara.

Zámek (dnes domov důchodců) je barokní stavba. Byl stavěn v roce 1738, potom byla stavba přerušena, dokončen byl roku 1787. Nově upraven stavitelem Ondřejem. Půdorys je obdélníkový budova jednopatrová s mansardovou střechou. V přízemí chodby jsou sklenuty "plackami" v rozlehlé sály, částečně přepažené jsou sklenuty valeně s lunetami. K zámku přiléhá dvůr obehnaný zdí s barokovou branou na západní straně hospodářské stavení asi z 1. pol. XVII. století, obdélné přízemí s ranně barokním štítem členěný pilastry. Západně za zámkem je rozsáhlý hospodářský dvůr, původně starší než zámek.

Fara byla údajně postavena na místě staré tvrze připomenuté prvně roku 1252. Dr. Augustin Sedláček uvádí, že tato tvrz stávala tam, kde se dnes nacházejí fara a špýchar. Nálezy při různých zemních pracích tuto domněnku vyvracejí a naznačují, že tato původní tvrz by se mohla nacházet na skále, tam kde se potkávají budovy stájí a stodol ve starém dvoře nynějšího zemědělského družstva. Fara byla uvnitř upravená renesančně v XVI. století a zevně barokně. Je to obdélníková jednopatrová budova, zevně členěná lizénovými rámci. Uvnitř v přízemí sklenuta složitými valenými klenbami s lunetami, jež uprostřed vytvářejí hvězdice, snad ještě ze XVI. století. Do nádvoří fary je vstup barokní branou z poloviny XVIII. Století, členěnou pilastry a rozeklaným štítem. Za farou je sýpka - barokní stavba z 2.pol. XVIII. století - členěná lizénovými rámci.

Kostel sv. Martina, původně románský, nepochybně v souvislosti s tvrzí asi z první poloviny XIII. století (patrně věž a zdivo lodi). K němu byl ve 2. pol. XIV. století přistavěn gotický presbytář se sakristií. Uvnitř byl kostel barokně upraven kolem roku 1690 (zařízení a okna v lodi). Roku 1761 byla upravena báň věže a oratoř obnovena v roce 1948 až 1952.

Kostel je jednolodní, obdélníková stavba uzavřená pětibokým presbytářem a oratoří. Presbytář a jižní nárožní lodi má zevně opěráky, hrotitá okna bez kružeb, okna v lodi jsou uzavřena vlnitým segmentem. V prvním patře věže na západní straně jsou střílnovitá okénka, druhé patro přistavěno barokně. První patro bylo původně klenuté. Z roku 1493 je na věži kostela zvon Marie ulitý v Kutné Hoře Ondřejem Ptáčkem.

Zařízení kostela je ranně barokní, kolem roku 1690, kdy byl kostel opraven. Hlavní oltář je portálový. Postranní oltáře jsou pseudobarokní. Křtitelnice s reliéfem Křtu Páně pochází z 1.pol. XVII. století. Chórové vyřezávané lavice jsou z roku 1690 stejně i reliéf ukřižování páně. Na jižní straně kostela tři erbovní náhrobní kameny z roku 1518, 1516 a ze XVI. století (rodu Lukaveckých z Lukavce). Pod presbytářem je krypta. U hřbitova socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. XVIII.stol.

V období 1420 -1693 byl kostel pro nedostatek kněží přidělen jako filijálka Vojslavicům. Ty vyhořely v roce 1680. Potom kostel patřil duchovní správě v Senožatech. V letech 1694 až 1762 vedli farní administraturu čtyři kněží řádu premonstrátů ze Želiva. Samostatná duchovní správa byla zřízena v roce 1858. Prvním farářem byl zde ustanoven Matěj Mikota (1858-1861).

Na kopci Hůrce (Hůře) nad Onšovem stál kostel "Proměnění Páně", údajně z doby před polovinou XIII.století, v XVI.století asi hřbitovní. Roku 1693 restaurován a zařízen, zrušen roku 1785 a zbořen roku 1818. Náhrobní kameny z roku 1582 a 1589 se částečně zachovaly. Dosud je možno spatřit na kopci křížek s tabulkou informující o existenci kostela letech 980-1818. Nedaleko křížku leží náhrobní kámen s erbem a s nečitelným nápisem, snad "Léta páně 1618 dne 5.měs. srpna skonal život svůj v Pánu narozený a statečný rytíř pan Jan Nejstarší Lukavecký z Lukavce panovník na Onšově".

nastavit jako homepage přidat k oblíbeným